Když jsem se stala podruhé mámou, bylo pro mě hodně težké a náročné se s novou situací sžít. Hodně jsem pozapomněla, jak je to náročné starat se o miminko, měla jsem představu, že napodruhé už to bude prostě pohoda.
Dny, kdy jsem byla sama s dětmi doma byly zpočátku spíš o tom přežít, než si to užít.
Byla jsem vděčná za to, když se mi podařilo si v klidu sníst oběd, nebo když usnuli vzácně oba najednou. Manžel mezitím kariérně vystoupal a já doma zase znovu měnila plíny, kojila a měla pocit, že mi toho opravdu hodně ze světa utíká. Na podzim se to zlomilo, sice to není o moc jednodušší, ale když jsem si uvědomila, co všechno jsem se jako máma naučila a napadla mě poprvé věta, že „mateřství z nás dělá lepší lidi“, hodně se mi ulevilo a začala jsem si sama sebe více vážit.
Sepsala jsem pro Tebe všechny body, ve kterých jsme se jako mámy od porodu zlepšily, abys věděla, že výsledkem našeho snažení není jenom spokojené a šťastné dítě, ale nová verze Tebe- výrazně vylepšená!
💪 Soft skills, hard skills & vysoká škola života
Teamová práce, schopnost vyřešit problém, přizpůsobivost situaci a dokonalý time-management? Mluvím o souhrnu bodů, které spadají pod kategorii soft-skills ve výběrovém řízení, nebo vlastně o mateřství?
Buďme na sebe náležitě hrdé! Totiž nic, jako soužití s jedním či více malými lidmi 24/7, nás tak dokonale nevybaví těmito dovednostmi. Můžu k tomu rovnou přičíst i nekonečnou trpělivost, extrémní odolnost, bezbřehou empatii, bezedný soucit a ultimátní obětavost. A to se počítá nejen u pohovoru, ale hlavně do života!
K dětem dokážeme být citlivé a něžné, ale co se týká plnění povinností, stává se z nás nelítostný manager.
Schválně kolik věcí stihneš, než Ti kávovar uvaří kafe? Já si dělám obdobu „flatwhite“, tedy dvakrát presso (dvě děti= dvě pressa) + voda+ mléko. Většinou, než se kávovar zapne, běžím se obléknout, u prvního pressa zabalit oblečení na ven, u druhého minimalizovat škody, co napáchalo dítě během mojí nepřítomnosti, než se mi doleje voda, nachystám svačinu a po nalití mléka kafe na tři loky zhltnu a jdeme ven. Takže piš si do svého mama-CV další skills: multitasking, rychlé a efektivní řešení problémů a prioritizace.
Věděla jsi před tím, než ses stala mámou, co jsou to capáčky, kdy má dítě období vzdoru a kdy separační úzkosti, kolik má vážit v roce, kdy mu rostou zuby, co je to barefoot obuv a jak zavádět příkrmy?
Znala jsi nejméně 20 písniček a říkaček, všechny díly Krtečka, nebo Štístka a Poupěnku? Vyjmenuješ, i když Tě někdo vzbudí o půlnoci, čím namazat opruzelý zadeček, dávkování Paralenu a Nurofenu podle váhy, jak poznat otřes mozku po pádu a kdy se dává jaké očkování? A nejvíc nás ty naše poklady učí hlavně o sobě samých, o našem dětství, o našich rodinách, o našich hodnotách. A takový seberozvoj by dokázal stěží nastartovat i ten nejlepší osobní kouč.
💪 Bezpodmínečná láska
Také jsi citlivější od té doby, co jsi máma? Já rozhodně. Dřív se mě tolik věcí nedotýkalo, zprávy jsem si celkem klidně přečetla a nepředstavovala jsem si u každé tragické události, že by se to mohlo stát mojí rodině.
A právě proto je od určité doby téměř nečtu a nehezkým věcem, ohledně dětí zejména, se cíleně vyhýbám.
Totiž těžko si člověk představí tu bezpodmínečnou lásku k dítěti, dokud ho sám nemá. Pocit, že pro něj a jeho bezpečí uděláš cokoliv.
O to víc pak dokážeme projevit soucit lidem v těžkých situacích a vžít se do jejich kůže. A také si o to víc pěstuju radost z malých okamžiků, když vidím, jak čas rychle utíká a opravdu ho nechci plýtvat na nějaké zbytečné spory. A užívat si, že žijeme v bezpečné zemi, máme střechu nad hlavou, máme co jíst a můžeme trávit čas s našimi nejmilejšími.
💪 Nebýt „pouze“ mámou
Když se vidíme s babičkou, od té doby, co mám děti mě neosloví jinak než „maminko“. Už jsem jí to říkala několikrát, že mám jméno a že si pak nepřipadám jako osoba, ale cítím se „jenom“ jako něčí pečovatel, ale nedá si říct. Půjčím si tu citaci z odborné literatury, která tu generační propast vysvětluje:
„Podoba mateřství a jeho ideály se neustále proměňují. Jen za poslední desetiletí došlo k mnoha změnám ve vnímání toho, jak by měla „dobrá“ matka vypadat.
Ještě v 50. letech se od matek v západních společnostech očekávalo, že budou vzdělané, vdané a v domácnosti. V následujících dekádách však již ideální matka zvládala nejen výchovu dítěte a starost o domácnost, ale také zaměstnání. Tento trend na jednu stranu umožnil ženám budovat kariéru a nebýt „jen“ matkou, na druhou stranu však dal vzniknout novému mýtu „supermatky“, která na plný úvazek pracuje, ale je také doma dokonalou matkou.“
Mýtus supermatky samozřejmě úplně nevymýtíme, ale můžeme se soustředit na jiné aspekty, které v nás mateřství posiluje a být na ně pyšné, třeba na posílení ženství.
Přijde mi, že svému tělu mnohem více rozumím, mám ho vlastně radši.
I když už nemám prsa jako před dětmi a na břiše a bocích mám strie. A dokážu si ho víc užívat, když ho lépe znám a vím co dokázalo. Přijde mi, že s mateřstvím ženám často už tolik na vzhledu nezáleží (protože mají třeba důležitější věci na práci), nebo hledají přirozenější vzhled, protože jsou právě více naladěné samy na sebe. A tím vůbec neříkám, že se o sebe nemáš starat, ale je taky úplně v pohodě to nedělat tolik jako dřív. Také naše intuice dramaticky roste, no však také víš už dopředu, že vás čeká perný den, než vůbec vylezete s prckem z postele?
A ještě tu mám pro Tebe jeden zajímavý fakt nakonec.
Matky, které se až příliš identifikují se sociálními reprezentacemi mateřské role, se častěji cítí nedostačivé a neschopné, kvůli čemuž jsou následně obecně náchylnější k rozvoji deprese.
Takže nenech se okolím a sociálními sítěmi tolik ovlivňovat. Hledej, v čem se cítíš dobře, v čem jsi dobrá a opakuj si to! A buď na sebe hrdá, protože mateřství z nás dělá lepší lidi!
Papa M. ❤️
Líbil se Ti můj článek? Zapiš do mého newsletteru a všechny novinky Ti přijdou rovnou do e-mailu!
Zdroje: vlastní poznatky, Diplomová práce Způsoby formování mateřské role u českých matek (Bc. Renata Šebelová)
